priority US - DEU

- US-DEU ZVEŘEJNILA PRIORITY, KTERÉ CHCE CTÍT VE VLÁDĚ I V OPOZICI
Levnější a dostupnější bydlení pro všechny, placenou mateřskou dovolenou po dobu tří let, ale také zavedení eura do roku 2009 a zachování pětiprocentní sazby DPH u některých služeb v cestovním ruchu patří k programovým prioritám, o něž se hodlá napříště opírat US-DEU. Unionisté je chtějí prosazovat, ať již přijmou vládní odpovědnost, nebo zůstanou v opozici. Na tiskové konferenci to řekl předseda US-DEU Pavel Němec. Aktualizovaný program se podle Němce opírá o čtyři pilíře, a to silnou ekonomiku, malý a efektivní právní stát, investice do budoucnosti a respekt k životnímu prostředí. Čtyři pilíře jsou pak rozvedeny do deseti programových priorit. 

 - ČESKÁ TELEVIZE HOSPODAŘILA V ROCE 2003 SE ZTRÁTOU 145,5 MILIONU Česká televize hospodařila v loňském roce se ztrátou 145,5 milionu korun. Rozpočet byl původně plánován jako vyrovnaný. Rada ČT schválila závěrečný účet hospodaření tohoto média. Předseda rady Jan Mrzena upozornil, že až do loňského třetího čtvrtletí dostávala rada alarmující informace a odhady ztráty se pohybovaly kolem 250 až 320 milionů korun. Na celkové výši ztráty se nakonec podílely ztráty provozní ve výši přes 70 milionů, daňový doplatek ve výši 55 milionů a odvod do sociálního fondu 15 milionů. 

 - DO BOJE S DĚTSKOU PROSTITUCÍ CHCE VLÁDA ZAPOJIT NESTÁTNÍ SEKTOR Vláda rozhodla, že do boje s dětskou prostitucí, pornografií a do potírání obchodu s dětmi více zapojí nestátní sektor. Návrh obsahoval Národní plán boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí ministerstva vnitra, který kabinet přijal bez výhrad. Novinářům to bez dalších podrobností řekl Luboš Šikula z tiskového odboru Úřadu vlády. Podle ředitelky Fondu ohrožených dětí Marie Vodičkové jsou letošní dotace neziskovým organizacím a charitám ve výši 1,2 miliardy korun naprosto nedostačující. Proto by přivítaly pomoc zejména z této strany. Zpráva ministerstva také reaguje na kritiku, která se v roce 2003 objevila ze strany nevládních organizací i na mezinárodním fóru o dětské prostituci v česko-německém pohraničí.

- NÁVRH NA ZAVEDENÍ ŠKOLNÉHO VE VLÁDĚ NEUSPĚL, ROZHODNE PARLAMENT Senátní návrh na zavedení školného na vysokých školách vláda odmítla. V průběhu jednání kabinetu to řekl bez bližších podrobností Luboš Šikula z tiskového odboru vlády. Rozhodnutí ministrů nic nemění na tom, že předlohu posoudí sněmovna, ani zde ale asi nemá velké šance na schválení. Školné odmítají jak sociální demokraté, tak komunisté, kteří mají dohromady v dolní komoře pohodlnou většinu hlasů. Senát v červnu schválil návrh novely vysokoškolského zákona hlasy pravicových senátorů. Nyní lze vybírat školné jen od těch studentů, kteří si studium prodlužují. Navrhovaný poplatek by měl být variabilní podle výše státní dotace na jednoho studenta; pro příští akademický rok by měl činit maximálně 7683 korun ročně. 

 - ZA NEJVÝZNAMNĚJŠÍ UDÁLOST ČEŠI POVAŽUJÍ VOLBY DO EP Volby do Evropského parlamentu a vstup České republiky do Evropské unie považují Češi za nejvýznamnější události poslední doby. Volby byly důležité podle poloviny dotázaných, třetinu zaujalo přijetí země do EU. Rezignace premiéra Vladimíra Špidly a demise vlády naopak zaujala 14 procent lidí. Vyplynulo to z červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Krize ve vládní sociální demokracii a volba Stanislava Grosse za jejího nového předsedu byla důležitá podle sedmi procent dotázaných. Zahraniční události stojí ve srovnání s těmi domácími podle průzkumu poněkud v pozadí. Lidé nejčastěji zmiňovali válku v Iráku. 

 - ZÁJEM O ČESKÉ VYSOKÉ ŠKOLY LETOS RAPIDNĚ STOUPL Univerzity evidují zhruba 280 tisíc přihlášek, což představuje odhadem na 130 tisíc zájemců. Je to o čtvrtinu víc než loni a o 20 tisíc více než v dosud rekordním roce 1997. Mladí lidé si zřejmě uvědomují, oč lepší práci mohou najít po vysoké škole, než by našli bez ní, vysvětluje Pavla Zieleniecová z Ústavu pro informace ve vzdělávání. Počet zájemců stoupá, i když maturitou procházejí populačně stále slabší ročníky. Od roku 2000 také roste počet přijatých. Oproti 45 tisícům před čtyřmi roky přijaly loni univerzity o 20 tisíc studentů víc, letos jejich počet ještě o pět tisíc stoupne.

psychiatři na Hradě

- POLITOLOGOVÉ: ZMĚNA VOLEBNÍHO SYSTÉMU SAMA O SOBĚ NESTAČÍ Změna volebního systému směrem k většinovému, jak o ní hovoří prezident Václav Klaus, podle politologů k vyřešení problému křehkých vládních koalic v Česku nestačí. Ještě opatrnější jsou politologové k myšlence jednoduššího vyvolání předčasných voleb. Shodují se v tom, že česká politická scéna potřebuje úpravy volebního systému, ještě víc je ji třeba ale kultivovat a hledat cestu konsenzů. Podle některých z nich chce Klaus touto cestou získat víc pravomocí pro funkci prezidenta, což může být riskantní.

- ODBORNÍCI: ČR ROZHODNĚ PACIENTY NADMĚRNĚ NEOMEZUJE ČR není zemí, která by nadměrně omezovala pacienty. Naopak je členem konsorcia států, jehož zástupci mají vyhodnotit a vydat doporučení k užívání restriktivních metod v ústavech a léčebnách. Novinářům to po setkání odborníků na psychologii, psychiatrii a neurologii s prezidentem Václavem Klausem řekla profesorka Soňa Nevšímalová. Prezident s experty o problémech psychiatrie i zachování lidské důstojnosti pacientů jednal déle než hodinu a půl. Důvodem setkání se stal rozruch kolem užívání klecových lůžek v Česku. 

politici nadále ztrácejí důvěru

- ZEMAN PODPOŘIL KLAUSŮV NÁZOR, ŽE PŘÍČINOU KRIZE JE VOLEBNÍ SYSTÉM Bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman podpořil názor prezidenta Václava Klause, že hlavní příčinou současné vládní krize je nefunkční volební systém. Já svůj názor neměním. V době, kdy jsem stál v čele vlády a sociální demokracie, tak jsem podporoval posílení většinových prvků v rámci poměrného volebního systému, řekl. Klaus řekl, že současná vládní krize souvisí s výsledky voleb do Evropského parlamentu, s rozhádanou situací uvnitř ČSSD a s protikladností programů stran vládní koalice pouze částečně. Příčinu dnešního problému vidím v nefunkčnosti našeho volebního systému a v nepraktičnosti ústavního mechanismu vyhlašování předčasných voleb, uvedl Klaus.

- POLITICI ZTRÁCEJÍ DŮVĚRU LIDÍ, NEJVÍCE SI POHORŠILA VLÁDA Důvěra obyvatel České republiky v politiky klesá. Podle červnového šetření si proti minulému měsíci pohoršily všechny ústavní instituce, nejvíce však vláda. Nejdůvěryhodnějším zůstává nadále prezident Václav Klaus. Věří mu zhruba tři čtvrtiny dotázaných, v porovnání s květnem však ztratil důvěru tří procent obyvatel, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejvýraznější pokles zaznamenali sociologové u vlády, která ztratila deset procent a v červnu si získala důvěru zhruba čtvrtiny oslovených. Zda se do výsledků již výrazně promítla vládní krize, průzkum neuvádí. Šetření bylo ukončeno 28. června. Odstupující premiér Vladimír Špidla oznámil své rozhodnutí podat demisi dva dny před tím.

- GREBENÍČEK: JSME PŘIPRAVENI SESTAVOVAT ROZUMNÉ VLÁDNÍ KOALICE Komunisté jsou podle svého předsedy Miroslava Grebeníčka ochotni ke kompromisům při řešení vládní krize. My jsme připraveni sestavovat rozumné vládní koalice, řekl komunistický lídr na tiskové konferenci. Zatímco lidovci a unionisté jakoukoli účast komunistů vylučují, část ČSSD možnost své menšinové vlády s podporou KSČM nevzdala. Místopředseda Zdeněk Škromach, který spolu s úřadujícím šéfem Stanislavem Grossem o nové vládě jedná, minulý víkend řekl, že lidovci a unionisté nejsou pro ČSSD jedinou spásou. Řešení krize s komunistickou podporou by podle Škromacha bylo pro ČSSD přijatelnější než předčasné volby.

amaričané chtějí Věru

- ČSSD PODLE KOUDELKY VOLEBNÍ SYSTÉM ZATÍM MĚNIT NEHODLÁ Sociální demokraté s největší pravděpodobností nebudou nakloněni výzvám prezidenta Václava Klause měnit volební systém a systém vyhlašování předčasných voleb. Právní expert ČSSD Zdeněk Koudelka poznamenal, že radikální změna volebního systému si vyžádá změnu Ústavy a k tomu za této politické situace není vůle ani politická síla. Změny ústavy musí totiž oběma komorami projít třípětinovou většinou. Pro změny je ODS. Sama na ně ale nestačí. 
 
 - UNIE CHCE DO VLÁDY NĚMCE, UVAŽUJE O PELCOVI A RÖGNEROVÉ Unionisté chtějí, aby v nové vládě zasedl předseda strany Pavel Němec. Počítají i s variantou, že získají pouze křesla dvě. Obsadit by je mohli místopředseda František Pelc a lídr evropské kandidátky Helena Rögnerová. Jeden z členů širšího vedení strany, který si nepřál být jmenován, také řekl, že US-DEU počítá i s variantou, že by mohla mít jen dvě křesla místo tří poté, kdy vládu opustí vicepremiér Petr Mareš a jeho post bude zrušen.
 
- ŠPIDLA S KOSTELKOU NAVŠTÍVILI VELITELSTVÍ KFOR V KOSOVU Velitelství mnohonárodnostního praporu KFOR nedaleko Prištiny v Kosovu navštívil premiér Vladimír Špidla. Během jednodenní cesty ho doprovází ministr obrany Miroslav Kostelka. V operaci KFOR v Kosovu působí pětisetčlenný praporu Čechů a Slováků. Jejich hlavním úkolem je hlídat a monitorovat bezpečnostní situaci v oblasti. 
 
 SVOBODA: USA PROJEVILY VÁŽNÝ ZÁJEM O TESTOVÁNÍ RADARU VĚRA Spojené státy projevily vážný zájem o získání českého radaru Věra a jeho prozkoušení pro případné další využití, řekl českým novinářům ve Washingtonu ministr zahraničí Cyril Svoboda po setkání s prvním náměstkem amerického ministra obrany Paulem Wolfowitzem. ČR chtěla vyvézt pasivní radiolokátor, který je schopný zachytit i tzv. neviditelné letouny, do Číny. Podle českého tisku ale upustila od vývozu po zásahu Spojených států, které se obávají reexportu vyspělé technologie z Číny. V tisku proskočily názory veřejnosti, podle nichž by Spojené státy měly radary odkoupit jako kompenzaci za neuskutečněný vývoz.

nová vláda v polovině srpna

- PREZIDENT KLAUS OMILOSTNIL 11 LIDÍ Dalších 11 lidí omilostnil prezident Václav Klaus. Sdělil to mluvčí Hradu Petr Hájek. Pět žen a šest mužů dostalo od prezidenta milost především ze zdravotních a humanitárních důvodů. Od zvolení do čela státu prominul Klaus trest celkem 36 lidem. Důvodem udělení prezidentského pardonu byla v mnoha případech také péče o nezletilé děti nebo složitá sociální situace rodin. Naposledy udělil Klaus milosti ve druhé polovině června. Mezi těmi, kterým tehdy odpustil trest, byl například i Radomír Šebesta, jenž byl před 20 lety odsouzen za únos letadla a krádež výbušnin. Žil v emigraci a milost mu umožnila návrat domů a setkání s rodiči.
 
 - SENÁTOŘI SCHVÁLILI VYSLÁNÍ CHEMIKŮ NA OCHRANU OLYMPIÁDY V ŘECKU Cestě stovky českých vojenských chemiků do Řecka již nic nebrání, jejich vyslání schválil Senát. Vojáci by měli v Aténách pomáhat při zajišťování bezpečnosti letní olympiády a paralympijských her. Sněmovna vyslovila s jejich misí souhlas již 30. června. Česko vyšle do Řecka vojenské odborníky na detekci chemických zbraní a likvidaci následků jejich použití. Na základě souhlasu obou komor budou moci v Řecku působit od 28. července do 30. září. Do Řecka má odjet až 100 vojáků přibližně se 35 kusy kolové techniky.
 
 - MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ PŘIKÁZALO ZRUŠIT MŘÍŽOVÁ LŮŽKA Ministerstvo zdravotnictví přikázalo všem ředitelům zdravotnických zařízení, aby okamžitě zrušili lůžka s mříží. Vyzvalo je současně k tomu, aby do konce roku přestali používat síťová lůžka. Řekla to mluvčí ministerstva Aneta Kupková. K používání klecových lůžek v sociálních ústavech pak ministerstvo práce vydalo pokyn, který rozeslalo hejtmanům. Proti klecovým postelím v ČR se tento týden postavila britská autorka knih o Harrym Potterovi Joanne Rowlingová, stěžovala si dopisem prezidentovi a premiérovi. Zájem o situaci v českých léčebnách a ústavech rozvířila v Británii před měsícem reportáž o ústavu v Rábech na Pardubicku, podle níž děti v klecích tráví většinu času. Kvůli používání lůžek s mřížemi a sítěmi, která se dají zamykat, Česko v minulosti kritizovaly mezinárodní instituce.
 
- ÚS VYHOVĚL HAVLOVI A ZRUŠIL ČÁST ZÁKONA O ÚSTAVNÍ VÝCHOVĚ Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti bývalého prezidenta Václava Havla a zrušil část zákona o výkonu ústavní výchovy, která umožňovala umístit děti z diagnostických ústavů do smluvních rodin. Havlovi se nelíbilo, že o umístění rozhodovalo vedení ústavů a ne soudy. Zákon podle něj také neobsahoval úpravu práv a povinností dítěte a jeho biologických rodičů, včetně rozsahu odpovědnosti smluvní rodiny. Této námitce dal Ústavní soud za pravdu a celou možnost umísťování těchto dětí do smluvních rodin v zákoně zrušil.
 
 - SENÁTNÍ PODVÝBOR NEVYBRAL MAŠÍNOVI MEZI KANDIDÁTY NA VYZNAMENÁNÍ Bratři Josef a Ctirad Mašínové, jejichž protikomunistický odboj vyvolává i po 50 letech rozporné reakce, nejsou zatím mezi kandidáty na udělení či propůjčení státního vyznamenání, o nichž bude rozhodovat Senát. Mezi kandidáty oba bratry nezařadil senátní výbor, který o nominacích rozhodoval. Novinářům to řekl jeho člen Josef Pavlata (ODS). Z deseti členů podvýboru dnes Mašínové získali jen podporu čtyř. 
 
 - GROSS: NOVÁ VLÁDA BY MOHLA POŽÁDAT O DŮVĚRU V POLOVINĚ SRPNA Nová vláda by mohla požádat sněmovnu o důvěru v polovině srpna, řekl novinářům úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross po tříhodinové schůzce lídrů sociální demokracie, lidovců a unionistů. Ve Strakově akademii se sešli jako každé úterý na schůzce známé pod označením K9, jednání se ale oproti předešlým protáhlo. Informoval jsem o jednáních s ODS a KSČM. Dělali jsem si situační zprávu o situaci v jednotlivých stranách vlády a časovém harmonogramu. Stěžejní rozhodnutí musí padnout na stranických grémiích, řekl Gross. Když vše půjde podle předpokladů, mohla by nová vláda požádat sněmovnu o důvěru v polovině srpna, uvedl.

Kalousek do vlády?

- KALOUSEK BY VSTOUPIL DO GROSSOVY VLÁDY JAKO ČTVRTÝ LIDOVEC Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek by vstoupil do nové vlády, o jejíž podobě vyjednává úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Podmínkou ale je, aby se počet lidoveckých křesel rozšířil ze tří na čtyři. Kalousek se podobně vyjádřil už v zimě, kdy se spekulovalo o jeho vstupu do vlády Vladimíra Špidly. Personální otázky nejsou na pořadu dne, nicméně jsem příliš konzervativní na to, abych měnil své názory mezi lednem a červencem, potvrdil Kalousek.
 
 - PŘI KRIZI BUDE POLICII POMÁHAT PŘES 10.000 PROFESIONÁLNÍCH VOJÁKŮ Policii bude při krizových situacích a přírodních katastrofách moci pomáhat více než 10.000 profesionálních vojáků. Schválila to Bezpečnostní rada státu. Odstupující ministr vnitra Stanislav Gross novinářům řekl, že existuje asi šest scénářů, podle nichž budou vedle policistů zasahovat také vojáci. Armáda bude pomáhat mimo jiné při ohrožení terorismem, při případné velké migraci lidí, po velkých haváriích, například továren, při epidemiích nebo lesních požárech. Vojáci budou moci nasadit až 10.260 vojáků a také sedm desítek kusů armádní techniky. 
 
 - POSLANCŮM ČSSD VADÍ, ŽE SE JICH NA LOAJALITU VLÁDĚ NIKDO NEZEPTAL Minimálně polovině poslanců ČSSD údajně vadí, že se s jejich loajalitou vládě rovnou počítá, ale nikdo se jich na nic nezeptal. Odmítají proto vládě podepsat bianco šek ve chvíli, kdy vůbec není známa podoba programového prohlášení. Se svými podpisy proto podle něj chtějí počkat minimálně do příštího týdne, kdy by je měl na poslaneckém klubu o svým záměrech informovat úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross.
 
- KLAUS A GAŠPAROVIČ: VZTAHY ČR A SLOVENSKA JSOU A BUDOU VÝJIMEČNÉ Češi a Slováci spolu mají výjimečně dobré, nadstandardní vztahy a takové by měly zůstat i nadále - na tomto závěru se v Praze shodli nový slovenský prezident Ivan Gašparovič a jeho český protějšek Václav Klaus. V panu Gašparovičovi nachází Česká republika člověka, který tuto zemi zná velmi dobře a který bude pokračovat v tom, co zahájili jeho předchůdci, uvedl Klaus. Ocenil, že Gašparovič dodržel tradici a po svém zvolení do čela státu, stejně jako předešlí dva slovenští prezidenti po rozpadu federace, navštívil oficiálně jako první zemi ČR. Je to hlavní signál, který jsme touto návštěvou chtěli dát, dodal.