Prohlášení ing.Mirka Topolánka

Stává se už pomalu tradicí naší politické scény nenazývat věci pravými jmény. Zmatení pojmů, které média opakovaně nechávají politikům vydávat za realitu, musí v zájmu nás všech konečně skončit.

Nenechme si, prosím, namluvit, že současnou českou vládu smetly eurovolby a že jediným zachráncem "klidu k práci a pořádku" může být "nový, perspektivní a dynamický" Stanislav Gross. Sociální demokraté se nás, již podruhé v krátké době pokoušejí napálit stejným trikem. Tak, jako se "neúplatný a racionální" Vladimír Špidla lživě vyvinil z neúspěchů a skandálů Zemanovy vlády, jejímž byl nejprve členem a poté dokonce místopředsedou, pokouší se nyní Gross, nechvalně proslulý veterán obou těchto vlád, přesvědčit veřejnost, že může být tím správným člověkem pro vyvedení země z vládní krize.

Reálně mu však zbývají pouze dvě možnosti - pokusit se o pokračování Špidlovy vlády bez Špidly, nebo otevřít dveře k moci komunistům. Obávat se můžeme obojího, už proto, že Stanislav Gross mnohokrát prokázal, že v politice uznává jediný princip: moc za každou cenu. Nesouhlasil jsem s vizemi a politikou Vladimíra Špidly, uznával jsem jej však jako soupeře, který si za svými názory stál a dokázal se pro ně nakonec moci vzdát. To by Stanislav Gross nedokázal.

Bez silné vlády se z místa nepohneme

Řešení dlouhodobě zablokovaného, neefektivního, nikam nevedoucího vládnutí sociální demokracie tak představuje pouze vytvoření akceschopné, silné a ideově koherentní vládní koalice. Prostředkem k ní, a zdůrazňuji nikoliv cílem, mohou být jedině předčasné volby. Přiznání si tohoto faktu pro mě není ani "selháním demokratických politických sil", ani "přehnaným apetitem ODS k moci", jak se nám snaží namluvit ti, kterým současné (ne)vládnutí vyhovuje.

O důvodech můžeme spekulovat, my se domníváme, že jediným zbývajícím pojítkem dnes již bývalé, a možná i budoucí koalice zůstávají politicko-ekonomické obchody a obava ze ztráty vlivu a prebend.

U komunistů pak vědomí, že jim Stanislav Gross spíše nadělí část moci, než by uznal neúspěch a přišel o zbytky moci svojí.

Proto vyzývám i ostatní politiky demokratických stran: Neutíkejme od odpovědnosti před sebou samými i před voliči a poražme komunisty ve volbách!

My jsme před parlamentními volbami 2002 říkali voličům pravdu, a prohráli. Kořeny současné krize leží právě v nerealistických slibech ČSSD.

V roce 2002 založila sociální demokracie trend vedoucí k dominanci KSČM v levé části politického spektra. Alibistické vytvoření křehké vládní koalice pod heslem "zabraňme komunistům v cestě k moci" se již po dvou letech ukázalo jako nejlepší cesta k realizaci pravého opaku slibovaného. Nesourodá vládní koalice nedokázala být ani proevropskou, ani protikorupční, tím méně proreformní a prorůstovou. Nakonec se nedokázala ani udržet u moci. Prodlužování agonie by jen znásobilo a prohloubilo problémy, což přihraje komunistům další procenta.

Troufám si tvrdit, že nynější vládní krize není katastrofou. Je důkazem, že česká společnost si nenechá dlouhodobě lhát a voliči se nenechají vodit za nos. Předčasné volby mohou tuto situaci demokraticky a férově vyřešit. Grossovy pokusy o kulatý čtverec nikoliv.

Vyšlo v LIDOVÝCH NOVINÁCH